Žena v černém - Susan Hillová

 Název: Žena v černém

Autor: Susan Hillová

Nakladatelství: Metafora

Počet stránek: 143

Vyšlo: 2012


Pyšný a osamělý Dům u Úhořího močálu vévodí slaným, větrem bičovaným mokřinám, přes něž vede cesta po hrázi s nezvyklým názvem Devět životů. Mladý londýnský právník Arthur Kipps, který je vyslán na pohřeb jediné obyvatelky domu, však netuší, jaká tragická tajemství se za zavřenými okenicemi skrývají. Teprve když zahlédne vyzáblou mladou ženu, od hlavy k patě oděnou v černém, začne se ho zmocňovat plíživý pocit nejistoty, který ještě posilují podivné poznámky místních obyvatel a neochota mu cokoli bližšího sdělit. Kdo je ona tajemná dáma a co má společného s hrůznými událostmi, které se ve zdech opuštěného sídla a kolem něj odehrály - či snad odehrávají dodnes?



Na základě této knihy byl natočen stejnojmenný film, který do našich kin dorazil v únoru letošního roku. Snímek ještě před svým uvedením vzbudil velkou pozornost - a jak by taky ne, když v něm hlavní roli stvárnil představitel Harryho Pottera Daniel Radcliffe. Podle hodnocení na CSFD se zdá, že film zanechal v divácích celkem pozitivní dojmy.

Na spojitost mezi knihou i filmem upozorňuje nejen výrazný červený pruh na obálce, ale také fakt, že motiv obalu je prakticky totožný s filmovým plakátem. Myslím, že obálka působí velmi dobře, a v knihkupectví by určitě upoutala mou pozornost. Jen ten zmiňovaný červený proužek bych možná vynechala a nebo bych ho přesunula na zadní stranu obálky. Zajímavé mi připadá umístění anotace na vnitřní stranu desek - rozhodně je to užitečné využití prostoru a i když je to jen taková blbůstka, vážně mě to potěšilo :)

Myslím, že o "pozlátku" už toho bylo řečeno dost, takže se pojďme vrhnout na vnitřek :) Autorka používá velmi bohatá a rozvinutá souvětí, na což si možná budete chvíli zvykat. Tenhle styl psaní se ale k příběhu z prostředí viktoriánské anglie skvěle hodí a jen podtrhuje atmosféru zašlých časů. Knihu provází relativně velké množství popisných pasáží, které jsou natolik věrohodné, že nabydete dojmu, jako by se vám v obýváku převalovala mlha z močálů.

Kniha se rozjíždí velmi pozvolna, ale ponurý nádech je patrný již od prvních stran. A ve chvíli, kdy příběh nabere ty správné grády, nebudete moci přestat číst. Pokud knihu otevřete v noci, ideálně ještě na místě, kde široko daleko nikdo není, máte slušnou šanci prožít si jednu bezesnou noc. Podivné praskání, které se byty a domy tak často rozléhá, nabere na intenzitě, a vlnící se závěs nabyde obrysů zahalené postavy číhající v koutě.

Žena v černém není žádný krvák a autorka strašidelnou atmosféru vyvolává přirozeně, aniž by se musela uchýlit k detailnímu popisu rozkládajících se těl a podobně. Příběh jako takový není nijak zvlášť zašmodrchaný a spletitý, ale myslím, že zde je to spíše pozitivum. Protože kdybyste museli veškerou svou energii věnovat na rozplétání spousty dějových linií, stihli byste se bát? :) A vyvolat ve čtenáři příjemné "strašidelné" mrazení je přesně to, o co se Žena v černém snaží - a podle mého více než úspěšně...

Ale abych jen nechválila. Když jsem se do knihy začetla, nemohla jsem se během prvních dvou kapitol zorientovat v časové posloupnosti děje. Nemohla jsem se rozhodnout, jestli vypravěč seznamuje čtenáře se svou minulostí, a nebo jestli se příběh ještě neodehrál. Možná byla chyba ve velmi rozvláčných souvětích, ve kterých jsem se měla prvních několik stran tendenci trochu ztrácet. Naštěstí se ale brzy vše urovnalo a já si mohla v klidu vychutnat čtení :)
 
Vzhledem k tomu, že v knize kromě hlavního hrdiny nedostala žádná postava příliš velký prostor, zaměřím se ve své recenzi jen na něj :) Hlavní postava mi byla celkem sympatická a líbilo se mi, že její chování v průběhu knihy vždy odpovídalo charakteru. Občas mám totiž dojem, že hrdinové hororových knih na sebe v průběhu strašidelných scén někde navléknou supermanský plášť a žádné nebezpečí je pak nerozhází. Tady to bylo jinak.

Vypravěč byl z tajemných událostí opravdu vykolejený a několikrát také zvažoval možnost, že by se mohl zkrátka otočit, jet domů a na všechno zapomenout. Přesně to bych v jeho situaci udělala já - utíkala bych, močály nemočály, dokud bych nebyla doma pěkně zachumlaná pod peřinou. Ale uznávám, že kniha, ve které hlavní postava uteče při prvním zavrzání, by asi nebyla nic moc :)
Celkově mě Žena v černém velmi mile překvapila. Většina hororových knih se v mém případě totiž míjí účinkem, a strach ve mě vyvolávají spíše filmy. Ženě v černém se ve mně podařilo vyvola takové to příjemné mrazení, které jsem naposledy cítila pči čtení Draculy. Pokud vás má recenze oslovila a na Ženu v černém se chystáte, rozhodně doporučuji zařídit se podle doporučení v anotaci. Duchařské příběhy je opravdu třeba číst večer, při rozsvícené lampě, aby vynikla temná atmosféra a čtenář si tak při čtení užije ještě intenzivnější zážitek .)Jediné, co by snad mohlo čtení trochu ztěžovat, jsou velmi bohatá a rozvinutá souvětí, na které spousta dnešních čtenářů není příliš zvyklá. na tento styl psaní se ale dá vcelku rychle zvyknout a k románu z prostředí viktoriánské anglie se i docela hodí :)



Děkuji nakladatelství fragment za poskytnutí recenzního výtisku této knihy.

Myanmar

Budoucí psycholožka s chorobnou závislostí na knihách, seriálech a dobrém jídle

3 komentáře:

  1. Skvelá recenzia :). Ženu v černém som videla a bolo to super. Ono to nebolo až také hrozné, no mne to prišlo akoby nás to malo vystrašiť tak psychicky.. neviem to vysvetliť :D. Knihu si chcem rozhodne prečítať v čo najbližšej dobe :).

    OdpovědětVymazat
  2. geniálne :) knihu som ešte nečítala ale bola som na tom v divadle, určite si to však chcem prečítať ;)

    OdpovědětVymazat
  3. Super recenze, ale já teda z knihy jsem naprosti zklamaná :)) Ale je to ovlivněné i filmem, který jsem viděla jako první :)
    KATY

    OdpovědětVymazat

Děkujeme za komentář! :)

Instagram