Maus - Art Spiegelman



Holocaust v komixu

Není to tak dávno, co jsem si pod pojmem komix představila Čtyřlístek. Tenhle literární žánr mě dlouhou dobu míjel širokým obloukem. Přišla jsem sice do styku s jedním dílem mangy Death Note, ale jakmile jsem zjistila, nakolik je seriál věrný předloze, zase jsem ji odložila a spokojila jsem se s rolí televizního diváka. V posledním měsíci se mi ale do rukou dostalo hned několik komixových knih a já nestačím zírat, o co všechno jsem se až doteď připravovala. Dnes bych vám ráda představila dvoudílný komix Maus zachycující hrůzy holocaustu.

Vypravěčem je sám autor, Art Spiegelman. Prostřednictvím komixu předkládá čtenářům příběh svého židovského otce Vladka. V knize se protínají dvě dějové linie - první z nich zachycuje samotnou tvorbu komixu a Artovy rozhovory s otcem, druhá pak popisuje Vladův životní příběh. 

Obrazová forma jedno z nejtemnějších období naší historie nijak nezlehčuje, ba naopak. Strohost vyjadřování ještě zdůrazňuje hrůzy holocaustu a to, kolik si toho museli židé vytrpět.


Tahle kniha se nečte, tu si musíte zažít

Autor se nesnaží čtenáře za každou cenu ohromit barvitými popisy zvěrstev, kterých se nacisté na židech dopouštěli. Je to zkrátka věrné zachycení osudu jednoho člověka. Od bezstarostných mládeneckých let přes plíživý nástup nacismu a pobyt v koncentračním táboře až po poválečné období, ze kterého je jasně patrné, že prožití takových hrůz nezůstane bez následků. 



Už během prvních stran mi bylo jasné, že tato kniha bude něco pro mě, a nemýlila jsem se. Napětí narůstá postupně, ale i u na první pohled neškodných pasáží je cítit předzvěst toho, co bude následovat. Černobílé kresby a jednoduché linie příběh úžasně doplňují, ale zároveň neodvádějí pozornost od děje. Není divu, že Art Spiegelman za své dílo obdržel Pulitzerovu cenu.

Velmi dobře udělané je také propojení dvou časových linií. Zpočátku jsem měla obavy, zda nebudou odbočky do současnosti tříštit a narušovat atmosféru Vladkova příběhu. Zbytečně. Právě pohledy do současností umožňují čtenáři plně pochopit Vladkovu osobnost a nabízejí tak i hlubší porozumění hlavní dějové lince. To, jak Vladek reaguje na otázky svého syna a způsob, jakým na ně odpovídá, je nezbytná součást jeho výpovědi.


Ani myši nejsou bez chyby

Co mě na knize zaujalo asi nejvíce je pro grafický román neuvěřitelná propracovanost a mnohovrstevnatost postav. Art usiloval o to zachytit svého otce takového, jaký skutečně byl. Ne jako hrdinu bez bázně a hany, ale jako člověka s chybami. V celé knize je patrný kontrast mezi Artovou touhou po tom otce bezmezně obdivovat a mezi jeho frustrací nad nejrůznějšími otcovými vrtochy.

Nebál se v knize zachytit nejen temnější stranu otcovy osobnosti, ale i své vlastní nedostatky. Strach z neúspěchu, pocity viny, to vše na stránkách knihy najdeme. Ani další postavy, které se v knize objevují, nejsou nijak idealizovány. Ta kniha je tak upřímná a skutečná, až z toho mrazí.



Není zvíře jako zvíře

Plně využity jsou také připodobňující možnosti obrazového materiálu. Různé skupiny postav jsou připodobněny k různým zvířatům. Židé jako myši, nacisté jako kočky, poláci jako prasata, francouzi jako žáby… Tato přirovnání nejsou náhodná a v komixu je jasně patrné, čím se ten který národ podobá zvířeti, jímž je reprezentován. 



Přirovnávání lidí ke zvířatům však není to jediné, co se v knize objevuje. Velmi často opakovaná je i například symbolika hákového kříže - ať už se tento symbol objevuje na noční obloze nad městem “vyčištěným od židů” nebo ať už se jedná o křižovatku v daném tvaru.

Závěr

Maus není jen tak nějaká kniha o holocaustu, která se od hromady jiných liší pouze netradičním a lehce provokativním ztvárněním. Je to neobyčejně upřímná zpověď, která vás snad zasáhne i tehdy, pokud máte pocit, že už jste to téma četli a viděli vše.


Název: Maus - Souborné vydání (The CompleteMaus)
Autor: Art Spiegelman
Překlad: Jan Macháček, Jiří Zavadil, Magdaléna Fričová
Počet stran: 296
Rok vydání: 2012
Vydal: Torst

Myanmar

Budoucí psycholožka s chorobnou závislostí na knihách, seriálech a dobrém jídle

13 komentářů:

  1. Pěkný článek! Já sice nemám komixy, mangy atd.. moc v lásce, ale tohle, jak se zdá je něco docela jiného. Vypadá to zajímavě, asi jsem se nechala nalákat. :-) Děkuju.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Není zač :) Také na komixy moc nejsem, ale tohle se mi vážně líbilo :) Tohle a ten Sandman. Tak snad tě Maus nezklame! :)

      Vymazat
  2. Tahle knížka se mi moc líbila :).
    Zaujalo mě hlavně to zpracování národů jako zvířat - francouzský žabák byl skvělý :D.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, to se mi taky moc líbilo :) Je úžasné, kolik se toho dá vyjádřit tím, jaké zvíře ke kterému národu přiřadíš :)

      Vymazat
  3. Tenhle komiks se mi taky moc líbí. :-) Nevěděla jsem co od toho čekat, přecejen to asi není dobré téma na "obrázky", ale je to super a povedlo se to. :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Také jsem k tomu obrázkovému zpracování tématu přistupovala s nedůvěrou, ale nakonec mě to vážně dostalo :) Nikdy bych neřekla, že by se mnou mohl komix tak zamávat!

      Vymazat
  4. Já jsem teda nikdy v životě komix nepřečetla (teda kromě Garfielda :D).. ale tahle kniha vypadá neskutečně lákavě...a recenze je fakt parádní, krásně jsi to napsala :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju za pochvalu :) A knížku určitě zkus, uvidíš, třeba se ti ještě komixy zalíbí! :)

      Vymazat
  5. Já jsem se k Mausovi porpvé dostala jako ještě dítě. Tenkrát to vyšlo v Českupoprvé, ještě dvou komixové. Moje teta má zvláštní úchylku mi strkat zvláštní knížky (mému asi sedmiletému já strčela do ruky hororovou knížku a já pak skoro týden nespala :D Ale přečetla jsem to :D) a tak mi strčila i tohle. Dočetla jsem to najednou, zhruba do dvou noci do rána. Ani tu noc jsem pak nespala, protože mi to pořád strašilo hlavě - všechno, co jsem se tam dočetla. Uplynulo pár let a já pořád nosila ty obrázky v hlavě a když se mi začali pomalu vypařovat musela jsem si to v knihovně půjčit a přečíst znovu. Jen tak, abych na to, co jsem tam přečetla nikdy nezapomněla. Když vyšlo v Česku nové, jednoknižní vydání musela jsem si ho hned koupit (a hrdě vystavit v knihovničce).

    Takže, abych to shrnula - je to prostě úžasná knížka, kterou by si měl každý přečíst. Tečka :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Kdyby mi mi někdo v sedmi letech podstrčil horor, nejspíš bych nespala tak půl roku :) I když fakt je, že můj taťka mi někdy kolem třinácti přihrál Kingovo Osvícení a můj strach z van se závěsem trvá až dodnes :D Každopádně knížku si také rozhodně plánuji vystavit na nějakém dobře viditelném místě, protože určitě stojí za přečtení :)

      Obávám se, že to s ní bude stejné jako se Zlodějkou knih - budu obíhat všechny, co znám, a otravovat je tak dlouho, dokud si to nepřečtou :D

      Vymazat
  6. Miluju Maus! Akorát tím, že jsem zvyklá číst mangy, mě pak vždycky plete, že čtu okýnka v opačném pořadí :D Musím si to ještě někdy přečíst!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já mám zase vždycky naopak problém, když se mi do rukou dostane manga :D Je to matoucí! :)

      Vymazat
  7. Právě jsem jí dočetla a jsem z ní nadšená:)

    OdpovědětVymazat

Děkujeme za komentář! :)

Instagram