pátek 14. března 2014

Z jako Zelda - Therese Anne Fowlerová

Za každým úspěšným mužem stojí žena

„To bude zase nějaký Liebesbrief,” prohlásila moje maminka, když jsem doma vybalila svůj nejnovější knižní přírůstek. Maminka má sice vždycky pravdu, ale tentokrát se tak úplně netrefila. Z jako Zelda má totiž k červené knihovně dost daleko.

Z jako Zelda je beletrizovaná biografie Zeldy Sayre Fitzgeraldové, manželky slavného spisovatele Francise Scotta Fitzgeralda. Zelda se narodila v poklidném jižanském městečku Montgomery, ve kterém měla v podobně poklidném duchu také prožít svůj život. Jenže se rozhodla opustit všechny jistoty a místo bohatého pěstitele bavlny si vzala začínajícího spisovatele. A tak začala její životní cesta plná luxusu, šampaňského a bestsellerů, ale také dluhů, hádek a zmařených nadějí.















Když jsem začínala Z jako Zelda číst, neměla jsem o Zeldě žádné ucelené představy. Věděla jsem o ní pouze to, co jsem dokázala pochytit z její několikaminutové scény v Půlnoci v Paříži a co jsem vyčetla z jedné kapitoly v Hemingwayově Pohyblivém svátku. Že byla excentrická a nad míru pila. A taky že byla manželkou Scotta Fitzgeralda. Tato kniha vás ale přesvědčí o tom, že Zelda byla mnohem víc, než jenom žena stojící za slavným mužem.

Co vás na Z jako Zelda upoutá na první pohled, je její styl. Kniha je psána ich-formou z pohledu Zeldy, která vás postupně provází celým svým životem (i když největší důraz klade na léta strávená se Scottem). Její život byl plný vzrušení a nenadálých zvratů, a tak ani její vyprávění nepřevzalo nic z monotónnosti klasických životopisů. Barvitě popisuje své zážitky, střídá časy, vyprávění prokládá svou korespondencí, čtenáře vtahuje do svého příběhu, chvílemi jako by se ho ptala, co o její situaci soudí.
V množství postav, které se v románu objevují, se možná budete špatně orientovat, zvláště pokud nejste dobře obeznámeni s osobnostmi Ztracené generace, ale příběhu to neubírá. Scott a Zelda jsou natolik výrazné osobnosti, že strhávají veškerou pozornost na sebe, a na vedlejší postavy už nezbývá.

Jací tedy byli Scott a Zelda Fitzgeraldovi? Nejvíce je asi vystihuje název jednoho ze Scottových románů – Krásní a prokletí. Fitzgeraldovi byli slavní, oblíbení, moderní, ale také roztěkaní a nerozvážní. Během četby je budete milovat i nenávidět, budete je litovat, možná jim budete i závidět. Pokud si nějaká dvojice zaslouží, aby se o ní psalo, jsou to právě oni.

Z jako Zedla je beletrizovaný životopis. Nabízí se tedy otázka, jak moc se Therese Fowlerová při jeho psaní držela pravdy. Pokud hledáte nezaujatý životopis Zeldy Fitzgeraldové, bude třeba se porozhlédnout jinde. Z jako Zelda je třeba číst jako román, ne jako literaturu faktu. Autorka sice pracuje s podloženými fakty, ale přesto se v knize ve velké míře promítá její pohled na věc. Například má jasno v tom, jaký vliv měla Zelda na Fitzgeraldovu tvorbu nebo jaký vztah měla s Ernestem Hemingwayem, což jsou záležitosti, ve kterých odborníci zdaleka nejsou zajedno. Navíc vyprávění v první osobě mnohem více nahrává Zeldě – čtenář se do ní dokáže lépe vcítit, a tak si získává větší sympatie. Já jsem například kvůli tomu stranila Zeldě mnohem více než Scottovi, i když to možná nebylo úplně spravedlivé.

Z jako Zelda je kniha o ženě, která v mnohém předběhla svou dobu. Můžeme se jenom dohadovat o tom, kam by došla, kdyby jí v rozletu nebránily zastaralé konvence. Jaká doopravdy byla, se už asi nedozvíme, ale pokud se chcete Zeldě alespoň trochu přiblížit, tato kniha vám v tom pomůže. Milovníci jazzového věku si knihu určitě nemohou nechat ujít, ale troufám si tvrdit, že ani ostatní z ní nebudou zklamaní. Koneckonců knih o pozoruhodných ženách není nikdy dost. 

                                                                 

Název: Z jako Zelda
Autorka: Therese Anne Fowlerová
Překlad: Olga Walló
Počet stran: 400
Rok vydání: 2014
Vydal: Odeon

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji internetovému knihkupectví Bux.

20 komentářů:

  1. "Koneckonců knih o pozoruhodných ženách není nikdy dost." ja Tvoje recenzie žeriem! Sú jedna z mála, ktoré dočítam od začiatku do konca... Na knihu sa tiež chystám, ale keď sa tak pozerám na svoju štósu čo ma čaká, tak sa k nej dostanem tak na jeseň :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju! Teď jsi mi udělala hroznou radost. :) Zrovna poslední dvě věty jsem přepisovala asi pětkrát, takže jsem ráda, že jsem se nakonec trefila. :D
      A lepší pozdě než vůbec. Zrovna k podzimní atmosféře se mi tahle kniha docela hodí. :)

      Vymazat
  2. Tuhle knížku bych si taky chtěla přečíst a tvá recenze mě v tom jen utvrdila. Příjemně a čtivě napsáno, mimochodem. ;)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju! :) Snad se ti bude líbit. :)

      Vymazat
  3. Skvělá recenze, o téhle knížce jsem ještě neslyšela, ale asi se s ní brzy blíže seznámím, vypadá fakt zajímavě :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju, jsem ráda, že tě zaujala. :)

      Vymazat
  4. Veľmi zaujímavá a príjemne napísaná recenzia... Toto obdobie mám rada, aj keď ma vždy desia tie predsudky voči ženám, ktoré vtedy panovali. Veď to bolo relatívne nedávno! Takže ďakujem za tip, teraz už budem vedieť, keď si budem chcieť niečo prečítať o jazzovej dobe :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju! :) Ty předsudky vůči ženám jsou tam docela výrazné, občas jsem si říkala, jak jsem ráda, že už je to (víceméně) pryč. Ale na druhou stranu Zelda je velmi emancipovaná žena, takže je zajímavé sledovat, jak s těmi zažitými rolemi bojuje.

      Vymazat
  5. Krásná a skvělá recenze jako vždy! Jdu si o ní zasoutěžit, protože mě díky Tobě zaujala :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju! Aby mi všechna ta chvála nestoupla do hlavy! :)
      Držím palce! :)

      Vymazat
  6. Vzhledem k tomu, že mám Fitzgeralda a všeobecně Jazzový věk ráda, tak jsem se na tuhle recenzi těšila, ale zklamalo mě, že se jedná o beletrizovaný životopis. I tak to ale vypadá jako zajímavá knížka a určitě se po ní při budoucí návštěvě knihkupectví porozhlédnu :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pro mě jsou beletrizované životopisy taková zábavnější forma, jak se o těch osobnostech něco dozvědět, ale chápu, že to nemusí vyhovovat všem. Já myslím, že by se ti kniha mohla líbit. :) I když pokud už máš v hlavě vytvořenou nějakou svou představu o Fitzgeraldových, tak musíš počítat s tím, že se nebude shodovat s tou autorčinou.

      Vymazat
  7. Od včerejška na mě Zelda čeká doma a už se jí nemůžu dočkat a tvoje recenze mě hezky naladila, tak snad se k ní příští týden dostanu :)

    OdpovědětVymazat
  8. Chystám se, chystám. Kdy? Absolutně nemám šajna, ale snad brzy. :)
    Moc pěkná recenze!! :)

    OdpovědětVymazat
  9. Hrozně se mi líbí jméno Zelda, chtěla bych se tak jmenovat, ale bohužel se musím spokojít s Eldou:( Taky jsem se na ní zaměřila v Půlnoci v Paříži, vypadala tam šmrncovně:) Snad se ke knížce o ní dostanu, ráda čtu o zajímavých ženách, děkuji za tip:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Elda jako Eliška? To se zase hrozně líbí mně. :) A jestli se ti líbila Půlnoc v Paříži, tak tahle kniha se ti určitě zalíbí taky. :)

      Vymazat
    2. No mohla jsem dopadnout hůř, moje úchvatná maminka mi chtěla dát jméno Bohdana, ale zasáhl děda a jak jsem se dozvěděla později, když jsem se ho ptala, proč mi jako jediný z rodiny říká Elo, když všichni říkaj Eldo, tak mi řekl, že Ela byla jeho první láska a že se jmenuju po ní. Byla prý krásná, elegantní a inteligentní - bohužel taky prý byla o hodně starší než byl v du dobu děda :))

      Vymazat
  10. Slyšela jsem o té knížce tolik,že si ji snad budu muset přečíst. Čtu o ní pomalu na každém blogu o knížkách. :) Takže se do ní brzo pravděpodobně pustím. Ale přečetla jsem jen tvou recenzi a více číst nechci,abych byla překvapená!:)

    OdpovědětVymazat

Děkujeme za komentář! :)

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...