pátek 22. srpna 2014

Čistý - Andrew Miller

Rok na hřbitově

Hřbitovy už od pradávna podněcovaly lidskou fantazii a staly se motivem mnoha literárních děl. Já se ale podobným tématům obvykle raději vyhýbám. Nikdy jsem nepatřila k lidem, kterým by noční návštěva hřbitova příjemně zvyšovala hladinu adrenalinu, spíše bych se mohla těšit na doživotní zásobu nočních můr. A při táborovém vyprávění hřbitovních historek jsem s tichým „lalala“ strkala hlavu pod peřinu. I tak mě ale námět knihy Čistý zaujal natolik, abych se do příběhu začetla. 

Když Jean-Baptiste Baratte dosáhl postavení inženýra, rozhodně si pro sebe představoval jinou práci, než vyklízení přeplněného hřbitova. Nezbývá mu ale nic jiného, než se podvolit. Nakonec pokud svou práci odvede dobře, jistě na něj v budoucnu čekají daleko lepší úkoly. A třeba to s tím hřbitovem nebude tak hrozné, jak se na první pohled zdá. Nebo ano? 

Největší doménou knihy je bezpochyby její atmosféra. Pokleslé prostředí veřejných domů a temných pařížských uliček kontrastuje se zdánlivě upjatými mravy rodin z vyšších vrstev. Nečekejte žádnou idylku. V Paříži vládne špína, a když si nedáte pozor, podvodníci z vás vymámí i tu nejposlednější minci. Zapáchající hřbitov je vlastně jen taková poslední třešnička na dortu. 

Další silnou stránkou knihy je velmi dobře propracovaná psychologie postav. Charaktery jednotlivých aktérů příběhu jsou velmi rozmanité a čtenáři se tak představuje široká paleta nejrůznějších lidských vlastností. Autor navíc i v tomto směru ctí znaky doby, o které píše, a postavy tak působí o to reálněji. 




Docela sympatický mi byl i hlavní hrdina Jean-Baptiste, a to i přesto, že slovo „hrdina“ v jeho případě není tak docela na místě. Nemohu tvrdit, že by to byl přímo strašpytel, ale nevyznačoval se ani žádnými výraznými pozitivními vlastnostmi. Působil zkrátka jako průměrný a trochu naivní mladík, který se zmítá mezi smyslem pro povinnost a touhou po zábavě. Občas se choval poněkud zkratkovitě a nepochopitelně, ale zdálo se mi, že k jeho charakteru to tak nějak patří. 

Jean-Baptiste prošel během událostí popisovaných v knize výrazným duševním vývojem. A právě psychika hlavního hrdiny je vlastně ústředním motivem díla, což se projevuje i na způsobu vyprávění. Ačkoli je kniha psána v er formě, události vnímáme z velké části právě očima Jean-Baptista. Autor zachycuje to, jak na něj působí prostředí hřbitova, ale způsob, jakým ho ovlivňují ostatní postavy příběhu. 



Kopou - kopou a zasypávají jako lidé, kterým chybí vynalézavost dělat cokoli jiného. Jámu číslo čtrnáct zaplní šestnáct metrů hlíny a vápna. V další jámě přímo uprostřed hřbitova jsou kosti naskládané tak nahusto, že je lze vynášet jako otepi klestí. Mrtví už nejsou překvapeni, že nás vidí, pomyslí si inženýr, když v jarním mrholení stojí na okraji jámy.


Přítomnost hřbitova ovšem nepůsobí jen Jean-Baptista. Také vedlejší postavy procházejí v průběhu knihy určitým vývojem, který je v knize také zachycen. S trochou nadsázky bychom mohli Čistého označit za psychologickou studii. Nahrává tomu i skutečnost, že příběh sám má v knize spíše vedlejší úlohu. Nenajdeme zde mnoho šokujících zvratů a události poklidně plynou k neurčitému cíli. V knize se objevuje několik dramatických momentů, ale pocit napětí se dostaví jen na malou chvíli ve vygradovanějším závěru. 

Poklidnější děj ale vůbec nevadí – skvělá atmosféra dokáže sama o sobě udržet vaši pozornost a právě ona mě k příběhu připoutala od první strany. Postupně jsem ale začala nabývat dojmu, že některé motivy se v knize opakují a že v některých částech knihy děj stagnuje a nikam se neposouvá. Tyto slabší momenty mi ale bohatě vynahradil závěr, který je opravdu velmi vydařený a uspokojí i ty čtenáře, kteří v příběhu vyžadují nějakou tu akci. 

Závěrem

Knihu Čistý mohu s čistým svědomím doporučit těm čtenářům, kteří mají rádi knihy spíše než na příběh zaměřené na psychologii postav. Na své si přijdou i milovníci Paříže a atmosféry 18.století. Pokud ale nemáte v oblibě dlouhé popisy a chcete při čtení cítit napětí, Čistý pravděpodobně není knihou pro Vás. 


    
Název: Čistý  (Pure)
Autor: Andrew Miller
Překlad:  Tomáš Kačer
Počet stran: 360
Rok vydání: 2013
Vydal: Host

 Za poskytnutí knihy ke zrecenzování děkuji nakladatelství Host
Knihu můžete zakoupit přímo na stránkách nakladatelství.


13 komentářů:

  1. No popisu tady bylo dost, i když ono to popisování hřbitova bylo tak fascinující, že mi to snad poprvé vůbec nevadilo a to já detaily a popisy upřímně nesnáším :D A ty postavy, vždycky mě to k nim strhlo z hřbitova a hltala jsem a hltala všechno, co mi autor servíroval. A to já teda na takové knihy vážně nejsem. Ale tohle byla super jízda .... Moc pěkná recenze :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju za pochvalu! Tak to já se naopak dost často v popisech docela vyžívám, takže tady jsem si je opravdu užila :) Spíše mě překvapilo to, jak dobře se kniha četla - i když mám popisy ráda, přeci jen mi knihy co nejsou vyloženě napínavé zaberou více času. Ale poutavá atmosféra zkrátka udělala své. Jsem ráda, že se Ti kniha líbila! :)

      Vymazat
  2. Krásná recenze :) Ráda bych si ji přečetla :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju za pochvalu! Tak snad se ke knize dostaneš - a snad se Ti bude líbit :)

      Vymazat
  3. Zrovna dneska jsem si knihu Čistý přinesla z knihovny. Doufám, že se mi bude líbit, protože to téma mě strašně zaujalo. Samozřejmě za to může i samotné město Paříž! :)
    Jinak je to moc hezká recenze! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju! Tak pak dej vědět, jak Tě kniha osloví. :)

      Vymazat
  4. To mě hodně zaujalo. První jsem si myslela, že budeš mluvit této knize Čistý http://in-my-own.blog.cz/1408/julianna-baggottova-cisty, ale ta má jiného autora. Tohle by mohla být dost dobrá knížka, zajímavé téma, evidentně tě hodně oslovila. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Když jsem na knihu narazila poprvé, také jsem ji automaticky spojovala s tou dystopií :) Jestli Tě kniha zaujala, určitě ji zkus! Já byla velmi mile překvapena.

      Vymazat
  5. Vůbec neznám. Zdá se, že jde o zajímavý titul a zajímavé téma. Možná zkusím... jestli ji budou mít v knihovně. :-)
    P.S. čtečka! Moc pěkná! :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju! :) Chtěla jsem tu s klávesnicí, abych si mohla psát poznámky, ale nakonec klávesnici skoro nevyužívám. Ale i tak bych ji neměnila! :)

      Jestli na knihu někde narazíš, doufám, že se Ti bude líbit! Téma je opravdu hodně nezvyklé, ale autor si s nímm poradil dobře - není to přehnaně morbidní ani nic podobného, i když samozřejmě atmosféra hřbitova dělá své.

      Vymazat
  6. Recenze ve mě vyvolává rozporuplné pocity, na jednu stranu bych si ji chtěla přečíst, ale ty popisy, hmm... ale napsala jsi to opravdu skvěle. :-) Knížka se asi nedostane mezi moje nejvytouženější, ale nechám si ji v záloze :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nic nemůže sednout všem :) A jestli nemáš ráda popisné pasáže, nevím, jestli by Tě právě tato kniha zaujala... ale kdo ví! :)

      Vymazat
  7. U této knihy jsem si jistá, že si ji nepřečtu. Už na ni čtu několikátou recenzi a stále mě žádná z nich nepřesvědčila, abych si ji přečetla, bohužel ani ta tvoje, i když jsi ji skvěle napsala. Prostě to téma knihy by mě vůbec nebavilo. :)

    OdpovědětVymazat

Děkujeme za komentář! :)

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...