Pod sněhem - Petra Soukupová

I pod sněhem může být pěkně horko

O spisovatelce Petře Soukupové jsem slýchala poměrně často, až donedávna jsem si však její jméno nebyla schopna spojit s žádným konkrétním titulem. Tento rok jsem se konečně rozhodla svou neznalost napravit a vybrala jsem si proto ke čtení její nejnovější román Pod sněhem. Částečně i kvůli názvu – řekněte, kdo by se v těch vedrech, co posledních několik dnů panovaly, nechtěl trochu schladit? 

Když se slaví narozeniny, rodina má být pohromadě. To se přeci rozumí samo sebou. Trojice sester se tedy vydává na společnou cestu k rodičům, kde má proběhnout oslava narozenin jejich tatínka. Do auta kromě hromady tašek naskládají také své děti a psa Barona a vyrážejí na cestu, která má do rodinné idylky tak daleko, jak si jen dokážete představit. Na povrch vyplouvají staré i nové křivdy a rozdílnost povah klidné atmosféře také zrovna nepřidává. A to ještě nikdo netuší, že na konci cesty je čeká jedno nepříjemné překvapení.

Tři ženy, jejich děti a nepříliš vychovaný pes se sklony k útěkům vyrážejí zimní krajinou na návštěvu rodičů. Ač to může na první pohled vypadat jako perfektní kulisy pro humoristický román, věřte, že nejnovější kniha Petry Soukupové má k humorné literatuře skutečně daleko. Všechny komické situace mají v sobě nádech hořkosti a spíše než ke smíchu vás bude kniha vybízet ke smutnému pousmání. 

Zvlášť proto, že v postavách a situacích, kterým musí čelit, se dost možná sami poznáte. A pokud ne, zaručeně v knize identifikujete někoho ze svých známých. Snad nikdy jsem nečetla knihu, kde by byly všechny postavy tak realistické. Žádná z postav navíc nemá zrovna na růžích ustláno, a i když mají všichni aktéři příběhu spoustu chyb, nakonec jim budete držet palce. 



K propracovanosti postav velkou měrou přispívá také styl psaní, který Soukupová při tvorbě knihy zvolila. Vsadila totiž na proud vědomí. To je v současné české beletrii postup velmi neobvyklý, ale v tomto příběhu funguje naprosto skvěle. Máme totiž možnost podívat se nejen na to, co postavy dělají a říkají, ale také na to, jak se cítí nebo co si zrovna v té které chvíli myslí. Každou větu a každý čin máme podpořený nějakým myšlenkovým pochodem a motivace postav k jednotlivým jednáním dává vždy smysl – bez ohledu na to, zda s jejich myšlenkovými postupy souhlasíte nebo ne. 

Autorka se ve své knize nezaměřuje jen na samostatné osudy jednotlivých aktérů. Kniha Pod sněhem je totiž především sondou do vzájemných vztahů jedné rodiny a jak už asi tušíte, pohled to není nijak příznivý. Svým způsobem je to velmi smutná kniha. Soukupová totiž velmi realisticky odráží pravděpodobně největší problém dnešních rodin, a to jsou potíže s komunikací. Nikdo nedokáže přiznat své slabosti, nikdo se nechce bavit o svých pocitech a nedorozumění, která z toho plynou, jsou ve své podstatě zbytečná. 




Ačkoli se v knize neodehraje nic dramatického, napětí narůstá s každou přečtenou stranou. To, že Soukupová své hrdiny nežene do nějakých krajností, vnímám jako velké plus. O to realističtěji totiž pak celý příběh vyzněl a o to hlubší dojem ve mně zanechal. Kniha mě do sebe navíc dokázala vtáhnout tak, jako už dlouho žádná ne. Prožívala jsem emoce spolu s postavami a po několika ostřejších hádkách jsem se přistihla, že jsem sama naštvaná a vyčerpaná. 


Ačkoli styl, kterým Soukupová své knihy píše, pravděpodobně nesedne každému, rozhodně stojí za to dát této spisovatelce šanci. Pokud máte rádi psychologické romány zaměřené na mezilidské vztahy, myslím, že s knihou Pod sněhem nemůžete udělat chybu. Jakmile si zvyknete na styl psaní, přečtete ji jedním dechem. A je to zároveň jedna z těch knih, co ve vás bude doznívat ještě dlouho po dočtení. 

    
Název: Pod sněhem
Autor: Petra Soukupová
Počet stran: 373
Rok vydání: 2015
Vydal: Host

 Za poskytnutí knihy ke zrecenzování děkuji nakladatelství Host
Knihu můžete zakoupit přímo na stránkách nakladatelství.



Myanmar

Budoucí psycholožka s chorobnou závislostí na knihách, seriálech a dobrém jídle

15 komentářů:

  1. Pořád váhám zda si Soukupovou přečíst, nevím, proč ve mně vyvolává takový divný pocit. I přes skvělou recenzi, která me nakopává ke koupi, pořád váhám. A netuším proč. A smutný úsměv mi při četbě knihy snad nikdy nevytanul :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mně naposledy u Oveho :) Ale byl to trochu jiný druh smutného úsměvu než tady :)

      A Soukupovou v každém případě doporučuji. Jestli si ale nejsi jistá, jestli Ti její styl sedne, možná zkus nejdříve mrknout na povídky (kniha Zmizet) nebo si přečíst ukázku.

      Vymazat
  2. Krásná recenze. Knihu jsem si koupila včera:). Už dýl na ni slýchám jen pozitivní reakce:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky! :) A doufám, že se Ti bude líbit! ;)

      Vymazat
  3. No vida, další pozitivní recenze na tuhle knížku :) Budu ji taky muset zkusit, naprosto jsi mě nalákala - zvlášť tím proudem vědomí, to mě vždycky bavilo.
    Jinak taky mám ráda její realistické postavy, dokonale a uvěřitelně psychologicky propracované... Četla jsem ale zatím jenom Zmizet.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já Zmizet zatím nečetla, ale prý je to minimálně stejně dobré jako Pod sněhem, takže se ke čtení rozhodně někdy chystám ;) A jsem ráda, že jsem Tě nalákala, snad se Ti bude kniha líbit :)

      Vymazat
  4. To nevypadá vůbec špatně, realistické postavy mám hodně ráda, příběh pak působí více "opravdovým" dojmem.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Také mám ráda realistické postavy...a obzvlášť ty, jejichž chování dává smysl :)

      Vymazat
  5. Marta byla dobrá a příšerná zároveň. Ale ještě Soukupové nedám navždy košem, chci zkusit ještě něco, teď jen uvidíme, co se mi dostane do rukou dřív - jestli Pod sněhem nebo Zmizet :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Na tu Martu jsem fakt čím dál tím zvědavější! :)

      Vymazat
  6. Velmi trefná recenze, skvěle vystihuje i mé dojmy z knihy. Zrovna včera jsem se vypsala ze svých pocitů z příběhu. Hned po Pod sněhem jsem četla To prší moře od Třeštíkové. Byla jsem zvědavá na obě a moc mile mě překvapily. Z všelijakých recenzí jsem nabyla dojmu, že druhá jmenovaná bude větší zážitek. A bylo tomu přesně naopak.
    Jak píšeš, ne každému může sednout proud vědomí. Ono totiž "hrabat" se někomu v hlavě není pro všechny. Ocení to asi spíše ti, kteří jsou nějak "cáknutí" psychologií. Mně to sedlo velice.
    A tím, že byla kniha tak realistická, mi přišlo, že příběh nečtu, ale že ho prožívám.
    Takže, kdy jdem do další Soukupové? ;)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji! :) O To prší moře jsem, přiznám se, zatím neslyšela, ale jak se tak dívám na anotaci, vypadá to také moc dobře - díky za tip! ;)

      A s tou psychologií máš dost možná pravdu - tímhle oborem jsem líznutá víc než dost a u většiny knih mi nakonec stejně více než na příběhu záleží na propracovanosti postav :D

      Další Soukupovou musím zkusit co nejdřív :) V knihovně na mě nevyužitě hledí Marta v roce vetřelce, takže myslím, že do konce prázdnin nejspíš přečtu ještě ji :)

      Vymazat
  7. Já tu knihu chci mít ihned v ruce a hned se do ní musím začíst! :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak snad se Ti kniha dostane do rukou co nejdřív ;)

      Vymazat

Děkujeme za komentář! :)

Instagram