sobota 25. května 2013

Hunger games (Vražedná pomsta) - Suzanne Collinsová

Název: Vražedná pomsta

Autor: Suzanne Collinsová

Nakladatelství: Fragment

Počet stránek: 335

Vyšlo: 2010


Jste hladoví po dalším strhujícím čtení? Napínavý příběh dobrodružství, útlaku a romantiky pokračuje! Katniss dosáhla vítězství v Hladových hrách aktem vzdoru proti všemocnému Kapitolu a jeho krutým pravidlům. Katniss s Peetou očekávají pomstu mocných. Překvapivé výsledky zápasu v drsné reality show však povzbudily obyvatele země Panem, aby se postavili k odporu, a v krajích se formuje odboj. Podaří se zabránit krvavému střetnutí, jehož důsledky by byly víc než hrozivé?





Po grafické stránce je kniha velmi vydařená. Obálka je laděná do "ohnivých" barev a celkově odpovídá charakteru příběhu. Výtisk je k dispozici pouze v měkké vazbě, ale není příliš náchylný k poškození - i po několikerém přečtení stále vypadá téměř jako nový. Kniha je celkem lehká a není ani nijak zvlášť objemná, takže se dobře přenáší.Jednotlivé části knihy jsou od sebe odděleny graficky příjemně řešenou dvojstránkou a i označení jednotlivých kapitol je jednoduché a elegantní. Písmo je možná o něco větší, než na jaké jsem zvyklá, ale velice příjemně se čte.

V knize jsem nenarazila na žádné do očí bijící gramatické chyby, když tedy nepočítám jeden překlep :) Ani proti překladu nemám žádné zvláštní výhrady, i když musím přiznat, že občas nechápavě kroutím hlavou nad trochu zbytečným překládáním originálních jmen. Já proti nim žádné velké námitky nemám, ale chápu, že pro čtenáře znalé originálu mohou být tyhle změny přinejmenším matoucí.
Příběh je stejně jako u prvního dílu neuvěřitelně čtivý - knihu jsem přečetla za jediné odpoledne, a ač jsem se chvílemi i docela snažila, nebyla jsem schopna ji odložit. Neustále se něco děje a ty nejnapínavější momenty většinou přichází na rozhraní dvou kapitol, takže když dočtete jednu, autmaticky začínáte číst další. Rozjezd je možná o něco pomalejší než u předchozího dílu, ale ani tak jsem v knize nenašla žádná vyloženě hluchá místa, u kterých bych znuděně přeskakovala celé řádky a odstavce.

Asi od poloviny knihy se tempo příběhu podstatně zrychlí a svou vysokou rychlost si udrží až do závěrečného finále, kde na nás čeká velmi překvapivý závěr. Konec druhého dílu mě celkem příjemně překvapil, protože rozhodně nebyl snadno odhadnutelný a navíc slibuje velmi zajímavé pokračování.

Atmosféra knihy se nese ve stejně tíživém a bezútěšném duchu jako tomu bylo u předchozího dílu. Situace našich hrdinů se rozhodně nezměnila k lepšímu, spíše naopak. Autorka navíc čtenářům odkrývá také zákulisí politické situace, která v Panemu panuje, a nastiňuje i následky, které Hladové hry zanechávají na svých vítězích. Vážně se mi líbí, jak se v knize neřeší jen aréna jako taková, ale i vše, co s ní souvisí. O Panemu se toho ve Vražedné pomstě dozvíte opravdu spoustu, především v první části,
 
Ve druhém díle dostávají kromě Katniss konečně víc prostoru Peeta s Hurikánem, i když to stále není tolik, kolik by si podle mého zasloužili. Mezi zmíněnou trojicí začíná pomalu ale jistě vznikat cosi jako milostný trojúhelník. Vztahy se sice v knize nijak zvlášť neřeší, už se ale nejedná o zanedbatelnou část příběhu.

Katniss mi je v mnohých věcech sympatičtější než v předchozím díle. Docela chápu její způsob uvažování, i když si ve většině věcí nejsme příliš podobné. Oproti minulému dílu už není tak sobecká, na čemž má samozřejmě velký podíl také její zkušenost z arény. Její nerozhodnost co se týče vztahů mi také připadala celkem normální, i když právě kvůli ní ji spousta čtenářů nemá příliš v lásce.

Peeta se od posledního dílu vůbec nezměnil. Stále je neuvěřitelně nesobecký a není divu, že si získává sympatie většiny čtenářek. Kontrast mezi ním a Hurikánem je velmi zajímavý. Zatím co Peeta je velmi klidný a vše si důkladně rozmýšlí, Hurikán jedná spíše pudově a velmi snadno se rozčílí. Oba dva jsou mi celkem sympatičtí, ale kdybych měla možnost volby, asi bych se rozhodla pro Peetu.

Kromě starých známých se na scéně objevuje i spousta nových postav. Nejvýraznější z nich je nejspíš Finnick. Jeho postava je velmi zajímavá především proto, že čtenář většinu času neví, co si o něm má myslet. Rozhodně se jedná o zajímavou postavu a jsem zvědavá, jak se bude vyvíjet v dalším díle :)
Druhý díl této dnes již téměř notoricky známé trilogie jsem očekávala se směsicí obav a nadšení. Jednička se mi líbila velmi, ale nějak jsem si neuměla představit, jaké by měl mít příběh pokračování. Všechny pochyby ale byly úplně zbytečné. Druhý díl se jedničce nejen směle vyrovnal, ale dovoluji si tvrdit, že ji v některých směrech dokonce o něco předčil.Pokud se vám líbila Aréna smrti, Vražedná pomsta by rozhodně neměla uniknout vaší pozornosti :)


Děkuji nakladatelství fragment za poskytnutí recenzního výtisku této knihy.

2 komentáře:

  1. Když jsem se pouštěla do čtení, měla jsem strach, že kniha bude upadat. Co dalšího se dá po tak strhujícím prvním dílu napsat? Nakonec jsem prostě jen četla a četla a četla. První a druhý díl jsem přečetla tzv. na jeden zátah, od začátku až do konce. Pak jsem si zapletla cop a šla spát. Potom jsem přečetla třetí díl a x dní jsem měla prázdný pocit. Úžasné knihy. A velmi povedená recenze.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Také jsem tuhle sérii četla na jeden zátah! Ono to snad ani jinak nešlo :)

      Vymazat

Děkujeme za komentář! :)

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...